Váš košík obsahuje
položek
o celkové hodnotě
(0,0 €)
  • Zobrazit

Společenstvo bolenů - bolenové šípy

25.11.2012
Autor: Radek Filip. Článek Společenstvo bolenů - bolenové šípy byl zveřejněn v časopisu Kajman 11/2012. Přinášíme vám ho v plném znění.






PRO LEPŠÍ ČITELNOST PŘIDÁVÁME I TEXTOVOU VERZI STEJNÉHO ČLÁNKU (BEZ TEXTOVÝCH KOREKTUR):

Společenství bolenů

Bolenové šípy


V minulých dílech jste si mohli přečíst o životě bolena, taktice jeho lovu, doporučeném vybavení a nyní se podíváme na bolenové šípy, tedy umělé nástrahy vhodné k lovu bolenů. Vím, že mnozí z vás jsou zkušení bojovníci, kteří vědí, že ani ta nejlepší nástraha vám úspěch nezaručí. Zároveň tušíte stejně jako já, že vás k úspěchu může přiblížit. Hned na začátek uvedu, že za nejúspěšnější nástrahy považuji woblery. Pozornost si ale zaslouží i jiné nástrahy, proto pojďme na ně.

Rotační třpytky
Lovem bolenů rotačními třpytkami jsem strávil ve svých začátcích hodně času. Mnohdy jsem býval úspěšný a chytil tak desítky bolenů. Jde o nástrahu, která bolenům určitě chutná. V cíleném lovu bolenů ale mají „rotačky“ dvě zásadní nevýhody. Kladou velký odpor ve vodě a tím se vůbec nehodí k rychlému až superrychlému vedení. Trochu vám pomůže použití rotačky s menším úhlem listu vůči tělíčku při vedení nástrahy (např. Mepps Aglia long), ale situaci úplně nevyřeší. Subjektivně mám dojem, že se na rotačky chytají menší kusy bolenů. Vysvětlení shledává v tom, že větší kusy mají příliš času si prohlédnout strojový chod rotačky, což je od záběru odradí. Třeba si do ní drcnou hlavou, což pocítíte v ruce náhlým uvolněním odporu nástrahy, ale nedoberou vám ji. Druhou nevýhodou rotační třpytky je to, že s ní až na výjimky nedohodíte příliš daleko. A jak už jsme si řekli, každý odhozený metr v bolenové přívlači rozhoduje. Úplně to neřeší ani přetížení rotačky (např. Primax Vibro od italské firmy Carson). Pokud se přesto rozhodnete rotační třpytky vyzkoušet, není nutné se pouštět do experimentů s barvami. Obyčejný zlatý nebo stříbrný list, bude mít bolenům vždycky co nabídnout. Pokud vám boleni rotačky neberou, ani rotačka v zuřivé barvě vám většinou nepomůže. Spíše změňte nástrahu.

Plandavky
Plandavka bývala legendární bolenovou nástrahou a pro některé bojovníky jí stále je. Hlavním důvodem jsou její vynikající letové vlastnosti. Tam kam se kdysi nedostali lovci s konvenčními nástrahami, dalekonosné plandavky vítězily. Některé „lžíce“ mají i chod podobný bolení kořisti, což dravce láká. Těžší modely se ani nebrání rychlému vedení, které mají boleni tak rádi. Za největší nevýhodu plandavky tak považuji to, že ji neudržíte v mnohých silných proudech, které boleni milují. Plandavka se do proudu „nezakousne“ tak jako bolenový speciál s kolmou lopatkou a proud vám ji bude vystřelovat na povrch. Vzhledem k tomu, že se jedná o místa vůbec nejlepší, to je značný hendikep. Obecně se k lovu bolenů hodí spíše podlouhlé plandavky bez silného vykrojení ze silného plechu, který jim tak dopřává patřičnou hmotnost. Vyrábí je například společnosti Acme nebo Balzer. Znám několik stopařů bolenů, pro které je taková nástraha vůbec nejoblíbenější. Fungují samozřejmě i lehčí plandavky jako Abu Toby, nebo od firem Wirek, Balzer či Vanpla a mnohé další. Vyhněte se vyloženě lehoučkým plandavkám, se kterými se setkáme v různých výprodejích. Často je neudržíte ve vodě ani na stojaté vodě. Barevně nic nezkazíte s mědí, zlatem nebo stříbrem.   

Gumové nástrahy
Bolena výrazný chod nástrahy spíše odrazuje. Nějakými poskoky nebo úhyby do strany tedy více ztratíte, než získáte. Smáček na lehké hlavičce tak nikdy nebude bolenovou nástrahou číslo jedna. V teplé části roku ale můžete účinně lovit s takřka jakoukoli gumovou nástrahou na těžké hlavičce vedenou rychle pod hladinou. Ozkoušené jsou zejména twistery a banja. S takovou nástrahou nebudete omezeni délkou náhozu a její největší nevýhodou bude stejně jako u plandavky nestabilita v silném proudu. Vodíme je stejně jako většinu nástrah určených bolenům, tedy se zvednutou špičkou rychle bez přerušování chodu těsně pod hladinou. Lehčí hlavičku použijeme, pokud chceme, aby nám nástraha propadla ještě méně vodním sloupcem a brázdila tak třeba hladinu. S ochlazující vodou a stahujícími se boleny na hlubší zimoviště se zvyšuje i účinnost klasicky vedených gumových nástrah. Úlovky ale budou spíše náhodné. Barevně uspějí gumy podobné bolení kořisti. Tedy bílá, světle šedá, bílo-černá, bílo-šedá, bílo-zelená, bílo-modrá, modrá.

Peříčka a další nástrahy
Peříčka jsou jak na muškařské šňůře, tak na přívlačovém prutu nesmírně účinnou nástrahu vhodnou nejen k lovu bolenů. Setkat se můžete s různými jig streamery, tedy peříčky na jigové hlavičce. Ještě více vás možná zaujme takzvané hauzerovo peří, které bylo v jednu dobu velmi populární bolenovou nástrahou. Opět totiž splňovalo základní požadavek na úspěšnou nástrahu na stříbrného lišáka. Dá se s ním díky těžké olověné trubičce, která tvoří jeho tělíčko, nahodit velmi daleko a při rychlém vedení má minimální akci. Ani použitým peřím a nití, kterou se trubička omotává, není problém trefit se bolenovi „do barvy“. Dalekonosností vynikají i další úspěšné bolenové nástrahy jako „bolenová olůvka“, devony, torpéda, cikády, nebo dokonce pilkery. Některé z nich byly vyvinuty k lovu úplně jiných ryb, ale na boleny fungují. Jak v Polsku, domovině specialistů na stříbrné bojovníky, tak v Česku i na Slovensku si prošly svými obdobími boomu. V posledních letech byly ale dle mého názoru vytlačeny mnohem úspěšnějšími woblery jako jsou bolenové speciály, stickbaity a jerky. Pojďme tedy na ně.

Woblery
Většina bojovníků z řad Společenstva bolenů by vám skutečně řekla, že jejich nejoblíbenější nástrahou k lovu velkých bolenů je pro ně wobler. A protože se jedná o velmi široký pojem, pojďme si je rozebrat podrobněji. Woblery se samozřejmě vyvíjely. Ještě před nedávnem museli válečníci používat woblery určené spíše k lovu jiných druhů ryb. Mezi nimi jsme vybírali woblery podobné typické bolení kořisti (ouklej, perlín, plotice) ve velikostech od 6 do 12 centimetrů. Velikost může být někdy v závislosti na kořisti, kterou bolen aktuálně loví, velmi důležitá. Dalším požadavkem bylo, aby se „šíp“ potápěl maximálně do 1 metru, neměl výrazný chod (kratší a užší lopatku ve správném úhlu) a dalo se s ním dobře nahazovat. Takových woblerů samozřejmě nebývalo příliš. Rybář se tak musel spokojit s vyloženě hladinovými woblery, nebo woblerem kterému „něco chybělo“. Bolenové speciály a jerkbaity se dostaly na trh a do srdcí bojovníků s boleny až později. Takže pěkně popořadě.

Klasické woblery s lopatkou
Na boleny fungují velmi dobře. Při lovu na krátké vzdálenosti někdy dokonce vynikajícně. Vodíme je o něco pomaleji než bolenové speciály nebo třeba plandavky. Některé z nich nám vlastně díky ostřejšímu úhlu lopatky vůči tělíčku superrychlé vedení ani nedovolují. Osobně jsem nějakou dobu rád boleny pronásledoval s woblerem Abu Tormentor 70 mm barvy BB. Říčním i přehradním bolenům vyhovoval. Vyhovoval ale i jiným rybám a časem mi začalo vadit i to, že každý kus chodil jinak a některé vůbec. Narážel jsem i na limity jeho nižší hmotnosti a nekvalitních trojháčků. To nic nemění na tom, že svého prvního 70 cm bolena jsem chytil na něj. Dalším příkladem dobrého woblera, kterému něco chybělo, byl Rapala Original Floating, který se hodí vším jenom ne svojí lehkostí způsobenou balzovým tělem. V 11 cm se noří maximálně do 1 metru a při lovu na kratší vzdálenosti by vám třeba v barvě S neměl v krabičce chybět. Patří sem i Salmo Executor SR nebo prakticky totožný Rapala Shallow Shad Rap v délkách 7 a 9 cm. Házet se s nimi dá o něco lépe (s Executorem ještě o kousek dál), ale zanořovat by se mohli méně... Zdá se, že pro ně mají boleni zvláštní slabost v mělkých říčních proudech nebo tam, kde táhnete nástrahu přes nějakou říční lavici, za kterou často dravci číhají. Jsou lovci kteří boleny s jinými nástrahami ani neloví a já dodnes lovím zejména s Execturem velmi rád. Opět se ale nejedná o cílený lov bolenů. Podobný je Alex Tango Shallow Runner. Zajímavou nástrahou je i potápivý Rapala Coundown, wobler hodící se svojí vyšší hmotností do silných proudů, se v zajímavých bolenových velikostech od 7 cm noří až příliš hluboko. Pomoci mu můžeme zvednutím špičky, ale k ideálu má daleko.
Svojí konstrukcí se k lovu bolenů šiknou i další woblery, z nichž se některé teprve chystám vyzkoušet. Ani vy nemusíte mít všechny. Mnohé jsou si velmi podobné jak vzhledově tak funkčně. Stačí, když si z nich některé vyberete a zařadíte do svého užšího „bolenového nástrahového vzorce“. Mnohdy bývají označované jako minnow (střevle). Například Illex Colt Minnow zajímavý magnetickým přenosem těžiště hodící se přes nižší váhu k delším hodům. Dále jmenujme Kenart Fighter, Salmo Minnow, Jaxon Atract XTR, Rapala Flat Rap, Rapala Max Rap, Rapala Long Cast Minnow, Storm® Original ThunderStick, Bomber Long A B15 Shallow Diver, Spro Big Eye Minnow, Yo-Zuri Crystal Minnow Long Cast, Yo-Zuri Tobimaru, Duel Hardcore Lipless Minnow, Duel Dolce, Ugly Duckling Shallow Runner Rattlin, Dorado Tender, Rebel Tracdown Minnow, nebo Cormoran Iwashi Minnow a mnohé další. Jiné nebo stejné lopatkové woblery se hodí na trolling, kterému jak už jsem uvedl v minulých dílech, u nás legislativa příliš nepřeje. Jako příklad vhodného wolbera uveďme v Polsku populární Salmo Sting, nebo Executor ve větších velikostech.

Woblery bez lopatky – popy a propy
Dostáváme se ke skupině woblerů, na kterou by přísahal nejeden vláčkař. Osobně si s popy a proppy lov užívám, ale jejich význam nepřeceňuji. Pokud s nimi dorazíte na nějaké místo první, můžete zažít životní bolenové lovy. Taková místa už ale takřka neexistují. Vedeme je rychleji, než na ostatní druhy ryb a neděláme přestávky. Nechcem dát bolenovi příliš šancí si nástrahu prohlédnout. Nemusíme se tolik soustředit na silné šplouchance, boleni to tak mají raději. Na řece se je snažíme vodit většinou mírně po proudu dolů. Jejich nevýhodou je, že se takřka všem rybám skutečně rychle okoukávají. Popy a proppy tak snad nikdy nenasazuji na boleny jako první nástrahu. Často je to pro mě nástraha poslední naděje. Dobré popy dnes vyrábí hodně firem. Vedle určitě nesáhnete s Rapala Skitter Pop v barvách CH, S nebo SD ve velikosti 7 cm. Úspěšný je i šesticentimetrový Salmo Pop třeba v barvách SH a SMS. S oběma se solidně nahazuje. Vůbec mě naopak nenadchnul nový Rapala X-rap pop.
Propy s vrtulkou se snadněji vodí a chytám s nimi proto raději v mimořádně silných proudech nebo vývařištích jezů, kde nám patřičný chod zajistí rychlé vedení s proudem dolů. Svojí konstrukcí se vůbec hodí hlavně do silnějších říčních proudů. Vyzkoušenými nástrahami jsou Salmo Spittin Rover v barvách PBO nebo IF nebo Rapala Skitter Prop.

Woblery bez lopatky – stickbaity a jerky
Jedná se o nástrahy, které mezi bolenobijci frčí. Boleni totiž mají jejich potácení se pod hladinou a na ní velmi rádi. Někteří lovci, by vám přísahali, že jde o nejlepší bolenové nástrahy na stojatou vodu. Co nabídnout ale mají i na řece, kde je jejich nepřítelem snad jenom opravdu silný proud. O jaké přesné nástrahy jde? První skupinou jsou stickbaity, nebo chcete-li „walk the dog“ woblery chodící cik cak a připomínají tak psa na procházce. Vodíme je různými pocukáváními špičkou, nebo prostým navíjením. Legendou je Owner Cultiva Zip'n Ziggy. Jde o povrchový wobler se zvláštně klenutým tělem, který v rukou šikovného rybáře klouže, skáče, nebo dráždí boleny způsobem vedení „walk the dog“. Hodí se i to, že je dodáván rovnou jako správný stájový borec s kvalitními trojháčky Owner. Vyrábí se v lákavých barvách (např. shiner) a kromě bolenů je mají rádi třeba i jelci a štiky. Nevýhodou Zip'n Ziggy je jeho nedostatkovost v Česku (na Slovensku je situace lepší) a tím pádem vyšší cena. Sehnat naštěstí můžete nástrahy „Cultivě“ podobné. V průběhu letošní sezóny jsem úspěšně testoval tvarově takřka totožný „doutník“ Robinson Skid. Pokud boleni loví na hladině, půjde o velmi dobrou nástrahu. U odpočívajících bolenů jsem ale o něj žádný mimořádný zájem nezaregistroval. Francouzsko-japonští borci by zase přísahali na Illex Water Monitor vyráběný ve velikostech 8,5 a 9,5 cm, který se subjektivně hůře vodí a je lepší ho vázat bez karabinky. Bolenovou klasikou je i River2Sea Rover. Použijete ale i woblery mnoha dalších značek jako třeba Rapala Skitter Walk.
    Velmi efektivní jsou i jerky nebo chcete-li glidery. Těm ovšem při stopování bolenů nedáváme při chodu tolik prostoru jako při lovu jiných dravců. Spíše je vedeme vyšší rychlostí a necháváme pracovat. Takhle skvěle funguje věhlasný Salmo Slider. Při rovnoměrném vedení chodí krásně ze strany na stranu a boleni ho tak atakují. Doporučuji vám zejména 7 cm verzi v potápivém provedení. Ten totiž vyhovuje velikostí (díky svému kosočtvercovému tvaru se jedná o výrazně robustnější nástrahu než podlouhlý doutník) i potápivostí, která nám umožňuje delší hody a hlavně snadnější vedení i pod hladinou. Stejně dobře fungují i další woblery od „slajdra“ více či méně odvozené jako třeba Strike Pro Buster Jerk. Legendou je i polský Bigbait Wander. Jde o sedmi a devíticentimetrový glider s nápadnou hřbetní ploutvičkou. Ještě raději než je mám ale bolenové speciály. Mezi nimi jsou takové nuance, že jim budu věnovat celý příští díl. Ještě před tím ale krátký příběh.

Pán elektrárny
Při svých solitérských toulkách za dravci přijíždím na jeden z jezů nedaleko od Prahy. To v pražské praxi znamená ve vzdálenosti okolo 50 km zpestřených nějakou tou dopravní zácpou. Na tyto zhusta prochytávané jezy jezdím jenom ve stavu nejvyšší nouze, nebo jisté předtuchy. Na zídce táhnoucí se pod jezem se sice pohybují různí „vláčkaři“ s teleskopy a údajně nezničitelnými sumčími vláčáky. Jsou v nejvyšší pohotovosti. Boleni totiž právě obsadili hlavní proud a snaží se rozbít elektrárnu, do jejíchž vrat mlátí. Většina agresivních zálovů přichází do metru od vrat. Boleni jsou v tranzu a já také. Místní skřeti tu ale byli dříve než já a od horkých míst mě odřízli. Nezbývá mi než čekat a sledovat zoufalé snažení místních rybářů. Jejich na místě nebo pomalu přitahovaným nástrahám, se ale museli boleni smát. Rve mi to srdce, doufám, že boleni lovit vydrží. Musím se ale spokojit s druhotným proudem pár desítek metrů pod jezem, ze kterého tahám dva boleny.
Konečně to zdejší skřeti vzdávají. Vyklízejí náhon pod elektrárnou, scházejí s proudem na moji úroveň a začínají mi radit jak bojovat. Teď nebo nikdy! Řeči těchto rybářů jsou mi nepříjemné. Jsou chytří jako propaganda Mordoru. Mé horší já jim chce hrozně předvést, jak se na to musí jít. Nahlas to ale naštěstí neříkám. Boleni snad ještě zvyšují intenzitu útoku na elektrárnu. Nasazuji šíp nejmilejší. Gloog Hermes 7 cm. Natáhnout, zamířit, vystřelit. S maximálním rizikem pálím přímo na zeď. Tam kde by byl jindy atakován hned prvním hodem si ho snad na deset hodů nevšímá jediná ryby. Za svými zády už slyším rady: „Hochu, to táhneš moc rychle, to ti nikdy nemůže trefit!“ Do karabinky upínám různé barvy. Nic. Na scénu přichází Salmo Thrill 7 cm. Na první pohled stejný a přece tak jiný. Bolenům je ale rovněž ukradený. Tohle se mi snad ještě nestalo. Co teď? Popům a Skidům se boleni smějí. A v tom to vidím. Pod zídkou se tlačí opravdu velké oukleje. Chce to větší nástrahu! Na bojiště přijíždí Salmo Thrill 9 cm, což je největší z bolenových speciálů. Hned druhým hodem dostává ránu. Bolen má tak okolo padesáti čísel. Fanoušci ho komentují slovy: „Ten je velkej!“ S vědomím, že je to jeden z mých letošních nejmenších bolenů si myslím své. V rychlém sledu zdolávám další ryby. To už mám i fanynky: „Pane jak vy to děláte? Jé, a vy je pouštíte? A není to škoda?“ Ani mužští fanoušci už nejsou tak chytří. Nechávám je přehrabovat ve svých krabičkách a v rybářské horečce jenom doufám, že se mi z nich moc neztratí. Ohlížet se kvůli tomu nebudu. Fanoušků naštěstí časem ubývá, všechno se přejí. Je tady večer. Intenzita zálovů se snížila.
Potom přichází záběr od ryby, který mě bude mrzet celé léto. Po záběru přichází klasický první výpad přibližně do míst, odkud bolen za nástrahou vyrazil. V tomto případě to jsou vrata elektrárny. Tenhle bolen ale nejde následně rychle dolů s proudem jako to dělali jeho kamarádi. Drží se dlouho přímo pod vraty, odkud se pak vydává velkou rychlostí dolů. Vypadá to, že sám pán jezu vyrazil do boje! Chci ho vidět, strašně ho chci, co nejdříve vidět. Rychle domotávám. A také ho ze zídky asi 3 metry nad vodou vidím. Je to strašná ryba. Odhaduju jí hodně nad osmdesát, možná i devadesát centimetrů. Už je na mojí úrovni. Jsem připraven s ním jít dolů po proudu, prostor na to mám. Není to ale zapotřebí. Přesně v tom momentě se mi totiž vypíná a pán jezu odplouvá zpět do své citadely. Zase jednou nemám chuť už nikdy chytat. Vím dobře, že přes úspěšnost moderních bolenových nástrah si na podobnou rybu budu muset zase hodně odházet. A pro jistotu začínám házet už druhý den…     


Radek Filip

KATEGORIE
Mohlo by vás zajímat
Máte nápad, připomínku či vzkaz? Napište nám!
Platební metody
Akční nabídka

FastCentrik® - Pronájem e-shopu
Provozovatel: Radek Filip, U křížku 12, Praha 4, 140 00

JavaScript musí být povolen